INFO 55

Novinky v novém občanském zákoníku XXVIII - Náhrada mzdy od roku 2014 se zvyšuje a zkracuje

4.11.2013

Náhrada mzdy od roku 2014 se zvyšuje a zkracuje

Spolu s redukčními hranicemi se zvyšuje i náhrada mzdy poskytovaná zaměstnavatelem. Ovšem od příštího roku se zkracuje doba jejího poskytování.

Počátkem října 2013 vyšlo ve Sbírce listin pod číslem 331/2013 sdělení ministerstva práce a sociálních věcí, kterým byl stanoven všeobecný vyměřovací základ a redukční hranice pro nemocenské platné v roce 2014. Tím se mění nejen redukční hranice pro nemocenské dávky, ale i náhrada mzdy, kterou bude zaměstnavatel v roce 2013 poskytovat v době prvních 14 kalendářních dnů nemoci (samozřejmě s výjimkou třídenní karenční lhůty).

Náhrada mzdy jen za dva týdny

První velkou změnou tedy je, že končí dočasné ustanovení o poskytování náhrady mzdy v době prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Od roku 2014 se bude poskytovat v souladu s § 192 zákoníku práce pouze v době prvních 14 kalendářních dnů.

Důležitý je přitom postup na přelomu roku 2013 a 2014. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v roce 2013 a trvá i v roce 2014, náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele v období prvních 21 dnů pracovní neschopnosti. Nemocenské bude poskytováno od 22. dne trvání pracovní neschopnosti. V případě zahájení nemoci po tomto datu již bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy pouze za období prvních dvou týdnů. Tedy obdobný postup jako při přechodu ze 14 na 21 dnů poskytování náhrady mzdy v roce 2010 a 2011.

Denní vyměřovací základ

Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice stanovené § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Ty jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu, stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění (za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví). Pro rok 2014 se tedy vychází z vyměřovacího základu roku 2012.

Způsob výpočtu náhrady mzdy se nemění, zvyšují se však redukční hranice a zkracuje doba jejího poskytování.

Při výpočtu náhrady mzdy upravujeme zjištěný průměrný výdělek stejným způsobem jako pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění se následně vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy se stanoví stejným způsobem jako výdělek pro pracovně-právní účely, tj. z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud zaměstnanec neodpracoval v tomto období alespoň 21 dnů, použije se v souladu s § 356 zákoníku práce výdělek pravděpodobný.

Redukční hranice nemocenské

Redukční hranice	První	Druhá	Třetí
2013	863 Kč	1295 Kč	2589 Kč
2014	865 Kč	1298 Kč	2595 Kč

V roce 2014 se tedy redukční hranice mění minimálně, přesto je potřeba upravit vzorec pro výpočet nemocenského a náhrady mzdy. Mzdový program by měl na tuto změnu reagovat automaticky. Náhrada mzdy za pracovní neschopnost v měsíci lednu 2014 již bude vypočtena dle nových redukčních hranic.

Stanovení redukčních hranic pro náhradu mzdy

Krok první

Výpočet redukční hodinové hranice pro náhradu mzdy z redukčních hranic (RH) pro nemocenské pojištění:

První RH: 865 × 0,175 = 151,38 Kč

Druhá RH: 1298 × 0,175 = 227,15 Kč

Třetí RH: 2595 × 0,175 = 454,13 Kč

Redukční hranice pro náhradu mzdy

Redukční hranice	První	Druhá	Třetí
2013	151,03 Kč	226,63 Kč	453,08 Kč
2014	151,38 Kč	227,15 Kč	454,13 Kč

Krok druhý

Dále se postupuje v souladu se zákonem o nemocenském pojištění. Částka první redukční hranice se započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

1. redukční hranice: 151,38 × 0,9 = 136,242 Kč

2. redukční hranice: 227,15 – 151,38 = 75,77 × 0,6 = 45,462 Kč

3. redukční hranice: 454,13 – 227,15 = 226,98 × 0,3 = 68,094 Kč

Maximální upravený redukovaný základ: 136,242 + 45,462 + 68,094 = 249,798 Kč.

Krok třetí

Vypočte se hodinová náhrada mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležícího od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře, teprve za celý kalendářní měsíc se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

Příklad pro srovnání náhrady mzdy v roce 2013 s rokem 2014

Onemocněl zaměstnanec pracující v běžných osmihodinových směnách s průměrným hodinovým výdělkem 172,50 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši cca 30 000 Kč. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden pracovní týden (od pondělí do neděle).

Rok 2013

Za první tři dny nemoci, tj. pondělí až středa, náhrada mzdy nenáleží. Za čtvrtek a pátek se započítá celkem 16 hodin. V sobotu a v neděli neměl zaměstnanec podle harmonogramu směn pracovat, náhrada mzdy za tyto dny mu tedy nenáleží. Vypočtená hodinová náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 1429 Kč.

Z první redukční hranice bude započteno 135,927 Kč.

Z druhé redukční hranice bude započteno 12,882 Kč tj. (172,50 – 151,03) x 0,6.

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 89,285 (Kč, tj. 60 % z (135,927 + 12,882). Vypočtená hodinová náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 89,285 × 16 hodin = 1429 Kč.

Rok 2014

Z první redukční hranice bude započteno 136,242 Kč.

Z druhé redukční hranice bude započteno 12,672 Kč tj. (172,50 – 151,38) x 0,6.

Hodinová náhrada mzdy od 4. dne pracovní neschopnosti činí 89,348 (Kč, tj. 60 % z (136,242 + 12,672). Vypočtená hodinová náhrada mzdy činí po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 89,348 × 16 hodin = 1430 Kč. V roce 2014 si ve srovnání s rokem předchozím polepší na náhradě mzdy o jednu celou korunu.

Rozdíly ve vyplacených náhradách jsou nepatrné, přesto tyto změny vyžadují úpravu mzdového softwaru. Obvykle se doporučuje, aby mzdová účetní při první poskytované náhradě mzdy v roce 2014 ověřila, zda jsou změny v softwaru správně nastaveny. Největší změnou, která musí být v programu upravena, je samozřejmě zkrácení období poskytování náhrady mzdy z 21 dnů na dnů 14. Od patnáctého dne nemoci bude mít zaměstnanec nárok na nemocenskou dávku od ČSSZ.

Rozdíly v letech 2010 – 2014

Pro srovnání výše náhrady mzdy používá server Podnikatel.cz každoročně stejný příklad. Zde je tabulka, jak si náš smyšlený zaměstnanec s průměrnou hodinovou mzdou 172,50 Kč a týdenní nemocí v jednotlivých letech na náhradě mzdy „polepšil“. Rok 2014 z tohoto pohledu bude rokem s nejnižším přírůstkem náhrady mzdy.

Rok	2010	2011	2012	2013	2014
Náhrada mzdy	1393 Kč	1410 Kč	1416 Kč	1429 Kč	1430 Kč
Nárůst	3 Kč	17 Kč	6 Kč	13 Kč	1 Kč

Možnost dobrovolného připojištění zůstává

Zaměstnavatelé si mohou, stejně jako vloni, sami stanovit zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění ve výši 3,3 % (celkem ve výši 26 %). Jedno procento pojištění placené navíc jim umožní odpočítat z částky pojistného za kalendářní měsíc polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtovali a vyplatili svým nemocným zaměstnancům na náhradě mzdy.

Podmínkou této varianty pojištění je, že průměrný počet zaměstnanců nepřesáhne 26 a zaměstnavatel tuto skutečnost písemně oznámí místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení:

do 20. 1. 2014, pokud jde o zaměstnavatele, který vznikl před 1. 1. 2014. K oznámení podanému po tomto datu se nepřihlíží. Zvýšenou sazbu pojistného zaměstnavatel musí používat po celý kalendářní rok 2014.

v průběhu roku, jestliže zaměstnavatel vznikne po 1. 1. 2014 a později. Tuto zvýšenou sazbu pak opět použije až do konce roku 2014.

Jak potvrdila česká správa sociálního zabezpečení, právní úprava se v této oblasti nemění.

Zdroj

Podle Dagmar Kučerová