+420 480 020 123
8.11.2013
Od 1. ledna 2014 bude účinný nový občanský zákoník, který upravuje právní vztahy lidí i firem. V tisku se poslední dobou běžně probírají taková témata jako převod nemovitostí, dědění nebo manželství – do vztahů v těchto oblastech nový občanský zákoník přináší zásadní novinky. Nový kodex ale výrazně zasáhne i do oblasti pojištění.
Právní ukotvení pojištění, tedy přesněji pojistné smlouvy, prošlo za posledních dvacet let několika stadii. Nejprve byla součástí občanského zákoníku. V roce 2004 došlo ke změně, vznikl speciální samostatný zákon o pojistné smlouvě. Ten ale nový občanský zákoník opět ruší, pojistná smlouva se vrátí zpátky do občanského zákoníku – tedy do toho nového.
Co z toho plyne? Přinejmenším to, že pojistná smlouva se může řídit jedním ze tří různých zákonů, podle toho, kdy jste ji uzavřeli. Novou normou se budou řídit smlouvy uzavřené po 1. lednu 2014.
Jinak na první pohled v právní úpravě z hlediska běžného spotřebitele k zásadním změnám nedojde. Jsou zde však některé zajímavé detaily. Zejména u úrazových pojistek je pro stanovení pojistného plnění důležité ohodnocení újmy, kterou člověku přivodila pojistná událost, například úraz, na který byl pojištěn. Podle toho se pak určí výše pojistného plnění, které pojišťovna vyplatí na základě takové události.
V nové právní úpravě však už není odkaz na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, podle které se dříve přidělovaly „body“ podle závažnosti úrazu nebo poškození. Nový občanský zákoník už ani neobsahuje absolutní částky (ty ostatně bývaly dost nízké), na které měli nárok pozůstalí.
Náhrada újmy se bude v podobných případech stanovovat nově individuálně.
Stanoví ji zpravidla soud podle zásady slušnosti. Náhrada vzniklé újmy, a tedy i pojistné plnění, může do budoucna značně vzrůst, alespoň oproti tomu, na co jsme byli zvyklí.
Jednou se základních vlastností životního pojištění je, že jeho prostřednictvím lze tak trochu obejít dědické právo. Pokud se pojistíte pro případ vlastní smrti a určíte takzvaného „obmyšleného“, v případě vaší smrti dostane plnění pojistné smlouvy tato osoba, bez ohledu na to, kdo jsou vaši dědici podle zákona.
A můžou to klidně být i „nepominutelní dědicové“ čili děti. Obmyšlenou osobu lze podle zákona měnit až do vzniku pojistné události, kterou je smrt pojištěného. Nový občanský zákoník však navíc umožňuje „obmyšleného“ určit neodvolatelně. Pokud je takto neodvolatelně jako příjemce pojistného plnění stanoven jeden z manželů, toto určení zaniká rozvodem nebo prohlášením manželství za neplatné.
Novinkou je také pravidlo týkající se zániku majetkového pojištění v případě, že majetek prodáte nebo darujete.
Dosud to bylo tak, že v případě změny majitele pojištěného majetku pojistná smlouva zanikala změnou vlastnictví. Podle nového občanského zákoníku však pojištění trvá dál, a to až do doby, kdy pojišťovně změnu oznámíte. Do té doby také musíte platit pojistné.
V konečném důsledku podobné pravidlo neplatí jenom u pojištění majetku, ale také obecně. Smlouva zaniká například i v případě zániku „pojistného zájmu“ v průběhu pojištění, ovšem pojišťovna má nárok na úhradu pojistného až do doby, než se o této skutečnosti dozví. Bude tedy v zájmu pojistníka, aby změnu rychle oznámil.
Pojišťovna má také podle nového občanského zákoníku možnost odečíst si od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. To neplatí v případě „povinného“ pojištění, jako je například známé povinné ručení nebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem určitých povolání, například u advokátů.
Toto pravidlo je zvlášť významné, pokud se pojistník liší od toho, kdo má podle smlouvy nárok na plnění. V takovém případě dosud nebylo možné, aby si pojišťovna do plnění započítala dluh.
Podle Stanislav Holeš
